Mapy

Přidejte se k nám

Přidejte se k nám Sokolovna

Sta&#328;te se &#269;leny Sokola Podol&#237; a v&#283;nujte se sportovn&#237;m aktivit&#225;m na sout&#283;&#382;n&#237; i rekrea&#269;n&#237; &#250;rovni, bu&#271;te sou&#269;&#225;st&#237; kulturn&#237;ch akc&#237; v obci, tak i zaj&#237;mav&#233; a rozs&#225;hl&#233; historie m&#237;stn&#237;ho Sokola.

Ve zdrav&#233;m t&#283;le, zdrav&#253; duch!&#160;

<a href="tel:+420736472334">+420 736 472 334</a>
<a href="mailto:sokol.podoli@seznam.cz">sokol.podoli@seznam.cz</a>

Historie

Historie Sokola v Podolí

<h1>Vznik spolku Sokol a obec Podol&#237; na p&#345;elomu 19. a 20. stolet&#237;&#160;</h1>
Pades&#225;t&#225; l&#233;ta 19. stolet&#237; jsou v historii evropsk&#253;ch n&#225;rod&#367; zaps&#225;na jako po&#269;&#225;tek z&#225;sadn&#237;ch spole&#269;ensk&#253;ch p&#345;em&#283;n. S n&#225;stupem pr&#367;myslov&#233; v&#253;roby p&#345;ich&#225;z&#237; ve druh&#233; polovin&#283; stolet&#237; tak&#233; prudk&#253; rozvoj vzd&#283;lanosti lidov&#253;ch vrstev, a nav&#237;c ve spole&#269;nosti s&#237;l&#237; pocit n&#225;rodn&#237;ho uv&#283;dom&#283;n&#237;. &#381;ivot poznamenan&#253; nastupuj&#237;c&#237; industrializac&#237; za&#269;&#237;n&#225; m&#237;t u&#382; tak&#233; svoji druhou str&#225;nku. Je to snaha v&#283;novat to n&#283;co m&#225;lo voln&#233;ho &#269;asu tak&#233; rozvoji t&#283;lesn&#253;ch schopnost&#237;. Tuto u&#353;lechtilou my&#353;lenku, kter&#225; prosazovala ide&#225;l harmonick&#233;ho rozv&#237;jen&#237; t&#283;la a ducha jako znovunalezen&#233;ho odkazu antick&#233;ho &#344;ecka za&#269;&#237;nalo praktikovat st&#225;le v&#237;ce nad&#353;enc&#367;, kte&#345;&#237; hledali mo&#382;nosti spole&#269;n&#233;ho vy&#382;it&#237;.&#160;
Proto v ned&#283;li 16. &#250;nora 1862 vy&#353;el v N&#225;rodn&#237;ch listech inzer&#225;t n&#225;sleduj&#237;c&#237;ho zn&#283;n&#237;: &#8222;Sch&#367;zka t&#283;locvi&#269;n&#233; jednoty odb&#253;v&#225; se dnes o 10. hodin&#283; dopoledne v m&#237;stnostech &#269;esk&#233; re&#225;lky v Pansk&#233; ulici v 2. poschod&#237;. Ve&#353;ke&#345;&#237; p&#225;ni &#250;dov&#233; jako&#382; i oni p&#225;ni, jen&#382; p&#345;istoupiti hodlaj&#237;, vyz&#253;vaj&#237; se k &#250;&#269;astenstv&#237; v t&#233;to sch&#367;zce.&#8220; Toto setk&#225;n&#237;, jak se pozd&#283;ji uk&#225;zalo, znamenalo zalo&#382;en&#237; spolku, kter&#253; po dvou letech p&#345;ijal n&#225;zev Sokol a stal se prvn&#237; t&#283;lov&#253;chovnou organizac&#237; u n&#225;s a jednou z prvn&#237;ch na sv&#283;t&#283;.&#160;
Z&#225;kladn&#237; my&#353;lenky p&#345;ednesli dva duchovn&#237; otcov&#233; nov&#233;ho spolku. Dr. Miroslav Tyr&#353; dal jednot&#283; t&#283;lov&#253;chovn&#253; program a Jind&#345;ich F&#252;gner se postaral o finan&#269;n&#237; a organiza&#269;n&#237; z&#225;le&#382;itosti. Na ustavuj&#237;c&#237; sch&#367;zi byl zvolen starostou J. F&#252;gner, jeho n&#225;m&#283;stkem a pozd&#283;ji n&#225;&#269;eln&#237;kem M. Tyr&#353;. Zakl&#225;daj&#237;c&#237;mi &#269;leny byli J. a E. Gr&#233;grov&#233;, J. E. Purkyn&#283;, J. Neruda, J. M&#225;nes, J. Bar&#225;k, E. Tonner, V. N&#225;prstek, R. Thun-Taxis a dal&#353;&#237; v&#253;znamn&#233; osobnosti &#269;esk&#233;ho &#382;ivota.&#160;
Symbolem spolku se stal M&#225;nes&#367;v prapor se sokolem v letu, kter&#253; sokolov&#233; slavnostn&#283; p&#345;evzali 1. &#269;ervna 1862 z rukou spisovatelky Karoliny Sv&#283;tl&#233;. N&#225;zev Sokol navrhl profesor Emanuel Tonner, kter&#253; jej p&#345;evzal ze slovansk&#253;ch hrdinsk&#253;ch epos&#367;, v nich&#382; jsou bojovn&#237;ci za svobodu n&#225;roda naz&#253;v&#225;ni &#8222;siv&#253;mi sokoly&#8220;. Spolkov&#253; pozdrav &#8222;Nazdar&#8220; navrhl redaktor Josef Bar&#225;k, tyk&#225;n&#237; a osloven&#237; &#8222;brat&#345;e, sestro&#8220; J. F&#252;gner (pozdrav a d&#367;v&#283;rn&#233; osloven&#237; pozd&#283;ji p&#345;evzal tak&#233; Spolek dobrovoln&#253;ch hasi&#269;&#367;) a heslo &#8222;Tu&#382;me se&#8220; p&#345;inesl M. Tyr&#353;. Josef M&#225;nes navrhl sokolsk&#253; kroj, kter&#253; pozd&#283;ji v roce 1882 upravil mal&#237;&#345; Franti&#353;ek &#381;en&#237;&#353;ek.&#160;
&#268;innost spolku vych&#225;zela z v&#253;chovn&#233;ho programu, kter&#253; byl postaven na t&#345;ech hlavn&#237;ch pil&#237;&#345;&#237;ch. Jsou to t&#283;lesn&#225; a du&#353;evn&#237; zdatnost a p&#345;edev&#353;&#237;m mravn&#237;&#160; z&#225;sady, na kter&#233; byl kladen mimo&#345;&#225;dn&#253; d&#367;raz. Pro rozvoj t&#283;lesn&#233; zdatnosti program obsahoval cvi&#269;en&#237; prostn&#225; a na n&#225;&#345;ad&#237;, vzp&#237;r&#225;n&#237; b&#345;emen, z&#225;pas, &#353;erm, plav&#225;n&#237;, veslov&#225;n&#237;, bruslen&#237; a lehkou atletiku. V oblasti vzd&#283;l&#225;v&#225;n&#237; a v&#253;chovy spolek organizoval v&#253;lety do p&#345;&#237;rody, kulturn&#237; programy a &#353;&#237;&#345;en&#237; sokolsk&#253;ch my&#353;lenek. Spolu s vlasteneck&#253;m uv&#283;dom&#283;n&#237;m a antick&#253;m vzorem vyv&#225;&#382;en&#233; osobnosti dok&#225;zal Sokol velmi brzy oslovit a zapojit do sv&#253;ch &#345;ad takov&#233; mno&#382;stv&#237; nad&#353;enc&#367;, aby se jeho ide&#225;ly mohly &#353;&#237;&#345;it z Prahy do &#268;ech a na Moravu. V roce 1865 zalo&#382;ili krajan&#233; Sokol tak&#233; v Americe.&#160;
K dvac&#225;t&#233;mu v&#253;ro&#269;&#237; zalo&#382;en&#237; spolku byl v roce 1882 na St&#345;eleck&#233;m ostrov&#283; v Praze uspo&#345;&#225;d&#225;n prvn&#237; sokolsk&#253; slet, na kter&#233;m vystoupilo 80 jednot z &#268;ech, Moravy, Slezska, V&#237;dn&#283;, Z&#225;h&#345;ebu, Lublan&#283; a Ameriky. Slety se potom staly nejen vyvrcholen&#237;m a p&#345;ehl&#237;dkou systematick&#233; &#269;innosti jednot, ale i povzbuzen&#237;m na dal&#353;&#237; cest&#283; vp&#345;ed. V obdob&#237; t&#283;&#382;k&#253;ch chvil na&#353;eho n&#225;roda se potom st&#225;valy celon&#225;rodn&#237; slavnost&#237; a demonstrac&#237; odporu proti nastupuj&#237;c&#237;m diktatur&#225;m, jako nap&#345;&#237;klad v roce 1938 a 1948.&#160;
Ji&#382; v prvn&#237;m roce &#269;innosti p&#345;ich&#225;z&#237; sokolsk&#233; my&#353;lenky do Brna a je zde tak&#233; zalo&#382;en nov&#253; spolek. Pozd&#283;ji, dne 15. kv&#283;tna 1892, byla zalo&#382;ena t&#283;lov&#253;chovn&#225; jednota Sokol ve &#352;lapanic&#237;ch, a tak se stalo, &#382;e sokolsk&#233; ide&#225;ly mohly bezprost&#345;edn&#283; p&#367;sobit na ve&#345;ejn&#253; &#382;ivot v Podol&#237;. Pokusme se, proto kr&#225;tce na&#269;rtnout obraz na&#353;&#237; obce, jak asi vypadal na za&#269;&#225;tku 20. stolet&#237;.
Je&#353;t&#283; ve dvac&#225;t&#253;ch letech 18. stolet&#237; le&#382;elo Podol&#237; na star&#233; c&#237;sa&#345;sk&#233; silnici, kter&#225; byla hlavn&#237; dopravn&#237; cestou z Brna do Olomouce. Vstupovala do obce ulic&#237; Uli&#269;ky, proch&#225;zela D&#283;dinou, p&#345;ekro&#269;ila potok &#344;&#237;&#269;ku, vy&#353;plhala do svahu v &#269;&#225;sti d&#345;&#237;ve zvan&#233; K&#345;i&#269;e&#328; a opustila vesnici ve sm&#283;ru na Tvaro&#382;nou. Na vrcholu tohoto svahu byl v roce 1795 dostav&#283;n z&#225;mek jako spr&#225;vn&#237; s&#237;dlo Velkostatku kapituly sv. Petra v Brn&#283;. Z tohoto m&#237;sta bylo spravov&#225;no cel&#233; panstv&#237;, ke kter&#233;mu pat&#345;ily vesnice H. Her&#353;pice, Kom&#225;rov, P&#345;&#237;z&#345;enice, Bohunice, Zvonovice, Rous&#237;novec, D. Her&#353;pice, Nebovidy, Hartl&#367;vka, Cejl, Prace, Podol&#237;, Bed&#345;ichovice, Vele&#353;ovice a O&#345;echov. Z&#225;mek v roce 1887 pro&#353;el stavebn&#237;mi &#250;pravami, p&#345;i kter&#253;ch byla odstran&#283;na v&#283;&#382;, jej&#237;&#382; kopule dodnes zdob&#237; &#353;lapanick&#253; kostel.&#160;
Statistick&#225; &#269;&#237;sla z p&#345;elomu 19. a 20. stolet&#237; dokl&#225;daj&#237;, &#382;e v t&#233; dob&#283; m&#283;la obec 173 dom&#367;, ve kter&#253;ch &#382;ilo 1035 obyvatel, z nich&#382; se jeden hl&#225;sil k n&#283;meck&#233; n&#225;rodnosti a dva k &#382;idovsk&#233; v&#237;&#345;e. Ostatn&#237; byli katol&#237;ci. Podol&#237; bylo charakterizov&#225;no jako st&#345;ediskov&#225; a zem&#283;d&#283;lsk&#225; obec s velkostatkem a m&#237;stn&#237;m pr&#367;myslem. Soused&#233; (jak si tehdy &#345;&#237;kali) obhospoda&#345;ovali celkem 590 ha, z toho pole 551, louky 17, pastviny 8, zahrady 7, vinice 4 a 3 ha les&#367;. Ve sv&#253;ch staven&#237;ch chovali 69 kon&#237;, 194 kus&#367; skotu, 161 vep&#345;&#367; a 2 ovce.&#160;
V rozmez&#237; let 1848 a&#382; 1948 jsou evidov&#225;ny r&#367;zn&#233; podnikatelsk&#233; aktivity jako nap&#345;.: pivovar, sladovna, pal&#237;rna, ml&#253;ny, cihelna, v&#253;robny cementov&#233;ho zbo&#382;&#237;, pily, v&#253;roba krup, kostn&#237;ho tuku a &#353;krobu, d&#253;mek a &#353;pi&#269;ek, papu&#269;&#237;, pleten&#233;ho zbo&#382;&#237;. P&#367;sob&#237; zde tak&#233; stavitelsk&#225; firma, autodoprava, autoopravny, z&#225;lo&#382;ny a hotel. Pro ty, kdo opustili m&#237;stn&#237; obecnou &#353;kolu a cht&#283;li v&#283;d&#283;t v&#237;ce, nab&#237;zela dal&#353;&#237; vzd&#283;l&#225;n&#237; zem&#283;d&#283;lsk&#225; pokra&#269;ovac&#237; &#353;kola. Na m&#237;stn&#237;ch lokalit&#225;ch jsou odkr&#253;v&#225;ny dal&#353;&#237; n&#225;lezy a do archeologick&#253;ch an&#225;l&#367; tedy m&#367;&#382;e b&#253;t zanesena tzv. podolsk&#225; kultura. V&#283;&#345;&#237;c&#237;m se pln&#237; d&#225;vn&#253; sen a k z&#225;mku na kopci vyr&#367;st&#225; druh&#225; dominanta obce &#8211; chr&#225;m sv. Jana Nepomuck&#233;ho. Na p&#345;elomu stolet&#237; zde mimo n&#283;kolika politick&#253;ch stran p&#367;sobila cel&#225; &#345;ada spolk&#367;, z nich&#382; do dne&#353;n&#237;ch dn&#367; potvrdil svoji &#382;ivotnost pouze Sbor dobrovoln&#253;ch hasi&#269;&#367; a T&#283;lov&#253;chovn&#225; jednota Sokol. 
<h1>Zalo&#382;en&#237; Sokola</h1>
Okolnosti vzniku Sokola jsou spjaty s uvoln&#283;n&#237;m pom&#283;r&#367; v Rakousko- Uhersku, kter&#233; n&#225;sledovalo po odvol&#225;n&#237; n&#225;rodem nen&#225;vid&#283;n&#233;ho ministra Bacha. Byly zakl&#225;d&#225;ny r&#367;zn&#233; kulturn&#237; vlasteneck&#233; spolky (jako Um&#283;leck&#225; beseda, Hlahol &#269;i Svatobor), ale nov&#225; doba si &#382;&#225;dala krom&#283; o&#382;iven&#237; n&#225;rodn&#237; kultury i fyzickou zdatnost ka&#382;d&#233;ho jedince, proto se tehdy velmi da&#345;ilo r&#367;zn&#253;m t&#283;locvi&#269;n&#253;m &#250;stav&#367;m. Mezi n&#283; pat&#345;il tak&#233; &#269;esk&#253; &#250;stav Malypetr&#367;v, kter&#253; pozd&#283;ji sehr&#225;l d&#367;le&#382;itou roli p&#345;i zalo&#382;eni Sokola. Jedn&#237;m ze cvi&#269;enc&#367; a pozd&#283;ji cvi&#269;itel&#367; tu byl Miroslav Tyr&#353;.
Pr&#225;v&#283; v t&#233;to dob&#283; oslovil Tyr&#353; &#269;esk&#233; cvi&#269;ence Schmidtova &#250;stavu a z&#237;skal je pro zalo&#382;en&#237; &#269;esk&#233;ho t&#283;locvi&#269;n&#233;ho spolku. Spolu s Juliem Gr&#233;grem p&#345;ipravili zn&#283;n&#237; stanov nov&#283; vznikl&#233; Jednoty pra&#382;sk&#233; a p&#345;edlo&#382;ili je na c. k. m&#237;stodr&#382;itelstv&#237; v prosinci 1861.
Stanovy byly schv&#225;leny, a tak byla do Malypetrova &#250;stavu v Pansk&#233; ulici svol&#225;na na 16. &#250;nora 1862 (co&#382; je datum zalo&#382;en&#237; Sokola) ustavuj&#237;c&#237; valn&#225; hromada. Dostavilo se na ni 75 &#269;len&#367;. Starostou byl zvolen Jind&#345;ich F&#252;gner, m&#237;stostarostou (pozd&#283;ji n&#225;&#269;eln&#237;kem) Miroslav Tyr&#353;, &#269;leny v&#253;boru se stali Rudolf Thurn-Taxis, Rudolf Skuhersk&#253;, Emmanuel Tonner, Karel Steffek, Franti&#353;ek P&#237;sa&#345;ovic, MUDr. Eduard Gr&#233;gr, JUDr. Julius Gr&#233;gr, Jan Kry&#353;p&#237;n, Ferdinand Fingerhut (N&#225;prstek), a JUDr. Tom&#225;&#353; &#268;ern&#253;. Dal&#353;&#237;mi osobnostmi, kter&#233; sympatizovaly s nov&#253;m spolkem, byli J. E. Purkyn&#283;, Jan Neruda, Josef M&#225;nes, J. Bar&#225;k a dal&#353;&#237;.
Hlavn&#237;m heslem, kter&#233; razil Tyr&#353;, bylo &#8222;Tu&#382;me se!", Bar&#225;k navrhl pozdrav &#8222;Nazdar!", F&#252;gner tyk&#225;n&#237; a oslovov&#225;n&#237; &#8222;brat&#345;e&#8220;, M&#225;nes namaloval prvn&#237; prapor a skicu prvn&#237;ch kroj&#367; (upraven&#253;ch pozd&#283;ji &#381;en&#237;&#353;kem). N&#225;zev Sokol se poprv&#233; uv&#225;d&#237; ve stanov&#225;ch z listopadu 1864 (d&#345;&#237;ve nebyl uveden, aby neprovokoval &#250;&#345;ady, nebo&#357; byl p&#345;evzat z n&#225;zvu &#269;ernohorsk&#253;ch revolucion&#225;&#345;&#367;).
Rakousko-uhersk&#233; &#250;&#345;ady p&#345;ed v&#225;lkou &#269;innost Sokola neomezovaly. V&#353;echny ve&#345;ejn&#233; akce a v&#253;lety musely sice jednoty p&#345;edem hl&#225;sit u p&#345;&#237;slu&#353;n&#253;ch okresn&#237;ch hejtmanstv&#237;, ale tak &#269;inily v&#353;echny spolky, v&#269;etn&#283; n&#283;meck&#253;ch. Po vypuknut&#237; v&#225;lky narukovalo mnoho sokol&#367; do arm&#225;dy. V sokolsk&#253;ch jednot&#225;ch z&#367;stali jen star&#353;i mu&#382;i, &#382;eny, dorostenci a &#382;&#225;ci. &#218;st&#345;ed&#237; &#268;OS si uv&#283;domovalo, &#382;e za podporu monarchii nep&#345;&#225;telsk&#253;m Jihoslovan&#367;m se Sokol dostane do hled&#225;&#269;ku rakousk&#253;ch &#250;&#345;ad&#367;. Svoji loajalitu Rakousku-Uhersku se sna&#382;il d&#225;t najevo zap&#367;j&#269;en&#237;m sokoloven pro vojensk&#233; lazarety V&#225;le&#269;n&#233;mu pomocn&#233;mu komit&#233;tu, pe&#269;ov&#225;n&#237;m d&#225;msk&#233;ho odboru o ran&#283;n&#233; voj&#225;ky v lazaretech a p&#345;&#237;pravou ml&#225;de&#382;e pro vojenskou slu&#382;bu. I kdy&#382; do&#353;lo 24. listopadu 1915 z v&#253;nosu rakousko-uhersk&#233;ho c. k. ministerstva vnitra k rozpu&#353;t&#283;n&#237; sokolsk&#233;ho &#250;st&#345;ed&#237; &#268;OS, &#269;innost sokolsk&#253;ch jednot jako samostatn&#253;ch pr&#225;vn&#237;ch subjekt&#367; pokra&#269;ovala. Ostra&#382;itost monarchie v&#367;&#269;i Sokol&#367;m se brzy uk&#225;zala jako opodstatn&#283;n&#225;.
V okam&#382;iku zah&#225;jen&#237; v&#225;le&#269;n&#253;ch operac&#237; se na &#250;zem&#237; Dohodov&#253;ch mocnost&#237; nach&#225;zely desetitis&#237;ce &#268;ech&#367; a Slov&#225;k&#367;. &#268;&#225;st z nich byla p&#345;esv&#283;d&#269;ena, &#382;e v&#237;t&#283;zn&#225; v&#225;lka proti Rakousko-Uhersku a N&#283;mecku bude z&#225;rove&#328; po&#269;&#225;tkem samostatnosti jejich n&#225;roda. To vedlo k prvn&#237;m pokus&#367;m o vytv&#225;&#345;en&#237; samostatn&#253;ch &#269;esk&#253;ch respektive &#269;eskoslovensk&#253;ch jednotek. &#218;st&#345;edn&#237; roli ve snaze o vznik &#269;esk&#233; vojensk&#233; jednotky sehr&#225;li &#269;lenov&#233; pa&#345;&#237;&#382;sk&#233;ho Sokola. Jednotka, kter&#225; byla sou&#269;&#225;st&#237; cizineck&#233; legie, vstoupila do historie jako Compagnie Nazdar - rota Nazdar. Jej&#237; n&#225;zev vznikl ze sokolsk&#233;ho pozdravu "nazdar". Rota, v n&#237;&#382; p&#367;sobil i Franti&#353;ek Kupka, vybojovala 9. kv&#283;tna 1915 pam&#225;tnou bitvu u Arrasu. Ve stejn&#233; dob&#283; jako ve Francii se aktivovali i &#269;e&#353;t&#237; krajan&#233; v Rusku. Prvn&#237; jednotkou se stala &#268;esk&#225; dru&#382;ina. I v jej&#237;ch &#345;ad&#225;ch p&#367;sobilo mnoho sokol&#367;. Pr&#225;v&#283; v sokolsk&#233;m duchu bylo v &#268;esk&#233; dru&#382;in&#283; zavedeno tyk&#225;n&#237;, oslovov&#225;n&#237; "brat&#345;e" a pozdrav "nazdar". Do konce v&#225;lky dos&#225;hly &#269;eskoslovensk&#233; legie v Rusku, ve Francii a v It&#225;lii po&#269;tu t&#233;m&#283;&#345; sto tis&#237;c mu&#382;&#367;. V&#253;znam sokol&#367; pro vznik republiky ocenil i prezident T. G. Masaryk: "Bez sokol&#367; by nebyly legie, bez legi&#237; by nebylo &#268;eskoslovensko."
<h1> Obnoven&#237; Sokola</h1>
Na podzim 1989, tedy v dob&#283;, kdy politick&#225; situace v Evrop&#283; ji&#382; nazna&#269;ovala p&#225;d &#382;elezn&#233; opony, se za&#269;ali sch&#225;zet b&#253;val&#237; sokol&#353;t&#237; &#269;inovn&#237;ci a tak&#233; se za&#269;alo tajn&#283; nacvi&#269;ovat na slet, kter&#253; pl&#225;novalo zahrani&#269;n&#237; sokolstvo do Pa&#345;&#237;&#382;e na rok 1990. Sokol byl tedy p&#345;ipraven a po obnov&#283; demokracie 17. listopadu 1989 rychle obnovil svou &#269;innost. Rozhoduj&#237;c&#237; byl sjezd na pra&#382;sk&#233;m v&#253;stavi&#353;ti, konan&#253; 7. ledna 1990, kam p&#345;i&#353;lo t&#233;m&#283;&#345; 3000 lid&#237;. Rychle se obnovovaly sokolsk&#233; jednoty, kter&#233; ale jen t&#283;&#382;ko z&#237;sk&#225;valy zp&#283;t sv&#367;j majetek. Obnoven&#233; &#268;esk&#233; obci sokolsk&#233; se ale poda&#345;ilo z&#237;skat zp&#283;t sv&#233; &#250;st&#345;ed&#237; - Tyr&#353;&#367;v d&#367;m v Praze. T&#283;locvi&#269;n&#253; proces v Sokole pro&#353;el velkou prom&#283;nou, proto&#382;e v&#253;voj v oblasti t&#283;lov&#253;chovy st&#225;le pokra&#269;uje. D&#345;&#237;v&#283;j&#353;&#237; sokolsk&#233; cvi&#269;en&#237; je dnes koncipov&#225;no jako v&#353;eobecn&#225; pr&#367;prava pro d&#283;ti a kondi&#269;n&#237; pro dosp&#283;l&#233;. P&#345;ib&#253;vaj&#237; tak&#233; nov&#233; sporty, kter&#253;ch odbor sportu &#268;OS eviduje ji&#382; kolem osmdes&#225;ti. Pokra&#269;uje se ve v&#253;chovn&#233;m procesu i v kulturn&#237;ch &#269;innostech. D&#225;le se rozv&#237;j&#237; tradice v&#353;esokolsk&#253;ch slet&#367; a po&#345;&#225;daj&#237; se i des&#237;tky velk&#253;ch akc&#237; pro &#269;leny i ve&#345;ejnost.
<img src="https://cms.1webit.cz/cms/galleries/sokolpodoli.cz/26612/historie_1.png" width="50%" alt="historie_1.png" style="display: block; margin-left: auto; margin-right: auto;" />

_Aktuality Sokol

Sokolský ples 17. ledna 2026

Sokolský ples

TJ Sokol Podol&#237; V&#225;s srde&#269;n&#283; zve na tradi&#269;n&#237; Sokolsk&#253; ples, kter&#253; se uskute&#269;n&#237; v sobotu 17. ledna 2026 v s&#225;le <a href="https://maps.app.goo.gl/g1tM7in9imRAXWoT6" target="_blank" rel="noopener">sokolovny v Podol&#237;</a>. Za&#269;&#225;tek plesu je napl&#225;nov&#225;n na 20:00 hodin.
O hudebn&#237; doprovod a tane&#269;n&#237; z&#225;bavu se postar&#225; kapela <a href="https://www.verejnazkouska.cz/about/" target="_blank" rel="noopener">Ve&#345;ejn&#225; zkou&#353;ka</a>, kter&#225; nab&#237;dne pestr&#253; reperto&#225;r pro v&#353;echny generace. Chyb&#283;t nebude ani bohat&#225; tombola, d&#237;ky kter&#233; si z plesu m&#367;&#382;ete odn&#233;st nejen hezk&#233; z&#225;&#382;itky, ale i zaj&#237;mav&#233; ceny.
Vstupn&#233; &#269;in&#237; 200 K&#269; a vstupenky budou k dispozici p&#345;&#237;mo na m&#237;st&#283;. P&#345;ij&#271;te str&#225;vit p&#345;&#237;jemn&#253; ve&#269;er, pobavit se s p&#345;&#225;teli a podpo&#345;it &#269;innost m&#237;stn&#237;ho Sokola.
T&#283;&#353;&#237;me se na Va&#353;i &#250;&#269;ast!

Krojovaný ples

Přejeme vám úspěšný a pohodový rok 2026

Rok 2025 je za n&#225;mi a my bychom r&#225;di pod&#283;kovali v&#353;em, kte&#345;&#237; jsou sou&#269;&#225;st&#237; TJ Sokol Podol&#237;. D&#237;ky va&#353;&#237; energii, nasazen&#237; a chuti b&#253;t sou&#269;&#225;st&#237; spolku jsme spole&#269;n&#283; pro&#382;ili dal&#353;&#237; rok pln&#253; sportu, pohybu a spole&#269;n&#253;ch z&#225;&#382;itk&#367;.
Do roku 2026 p&#345;ejeme v&#353;em p&#345;edev&#353;&#237;m pevn&#233; zdrav&#237;, osobn&#237; pohodu a radost z pohybu. A&#357; se v&#225;m da&#345;&#237; ve sportovn&#237;ch v&#253;zv&#225;ch, v pr&#225;ci i v osobn&#237;m &#382;ivot&#283; a a&#357; v&#225;m Sokol z&#367;st&#225;v&#225; m&#237;stem, kde se r&#225;di potk&#225;v&#225;te, tr&#233;nujete a tr&#225;v&#237;te &#269;as.
T&#283;&#353;&#237;me se na nov&#233; sportovn&#237; sez&#243;ny, akce, sout&#283;&#382;e i setk&#225;n&#237;, kter&#233; n&#225;s v nadch&#225;zej&#237;c&#237;m roce &#269;ekaj&#237;. V&#283;&#345;&#237;me, &#382;e i v roce 2026 budeme spole&#269;n&#283; rozv&#237;jet nejen sportovn&#237; dovednosti, ale i p&#345;&#225;telskou a otev&#345;enou komunitu, kter&#225; je pro Sokol typick&#225;.
D&#283;kujeme za va&#353;i podporu a p&#345;ejeme v&#225;m &#250;sp&#283;&#353;n&#253; a pohodov&#253; rok 2026. Nazdar v sokolovn&#283; i mimo ni!

Památný den sokolstva 2025

Pam&#225;tn&#253; den sokolstva, kter&#253; pat&#345;&#237; mezi v&#253;znamn&#233; dny &#268;esk&#233; republiky, je p&#345;&#237;le&#382;itost&#237; vzd&#225;t hold odvaze a ob&#283;tavosti sokol&#367; nap&#345;&#237;&#269; generacemi. Ka&#382;d&#253; rok 8. &#345;&#237;jna si spole&#269;n&#283; p&#345;ipom&#237;n&#225;me v&#353;echny, kte&#345;&#237; se b&#283;hem 163 let existence Sokola nesmazateln&#283; zapsali do jeho historie. Tento den je symbolem &#250;cty k v&#237;ce ne&#382; p&#283;ti tis&#237;c&#367;m sokol&#367; a sokolek, kte&#345;&#237; polo&#382;ili sv&#233; &#382;ivoty v boji proti nacismu &#8211; mezi nimi i zhruba 150 spolupracovn&#237;k&#367; v&#253;sadku Anthropoid, pod&#237;lej&#237;c&#237;ch se na p&#345;&#237;prav&#225;ch atent&#225;tu na Reinharda Heydricha. Vzpom&#237;n&#225;me ale i na sokoly padl&#233; v &#345;ad&#225;ch &#269;eskoslovensk&#253;ch legi&#237; b&#283;hem 1. sv&#283;tov&#233; v&#225;lky, kte&#345;&#237; bojovali za vznik samostatn&#233;ho st&#225;tu, i na ty, kte&#345;&#237; se zapojili do 3. protikomunistick&#233;ho odboje.

<h2 data-start="463" data-end="496">Stru&#269;n&#253; historick&#253; &#250;vod </h2>
Z rozhodnut&#237; zastupuj&#237;c&#237;ho &#345;&#237;&#353;sk&#233;ho protektora Reinharda Heydricha byla &#268;esk&#225; obec sokolsk&#225; rozpu&#353;t&#283;na a jej&#237; majetek &#250;&#345;edn&#283; zabaven. Gestapo v noci ze 7. na 8. &#345;&#237;jna 1941 zatklo t&#233;m&#283;&#345; v&#353;echny sokolsk&#233; &#269;inovn&#237;ky z &#250;st&#345;ed&#237;, &#382;up i v&#283;t&#353;&#237;ch jednot, kte&#345;&#237; &#8222;je&#353;t&#283; byli na svobod&#283;&#8220;. Byli mu&#269;eni, v&#283;zn&#283;ni, deportov&#225;ni do koncentra&#269;n&#237;ch t&#225;bor&#367; a naprost&#225; v&#283;t&#353;ina z nich se ji&#382; nikdy nevr&#225;tila.
Tato &#345;&#237;jnov&#225; akce roku 1941 byla nejrozs&#225;hlej&#353;&#237;m z&#225;sahem proti &#269;len&#367;m Sokola v cel&#233; historii organizace a postihla p&#345;edev&#353;&#237;m nejvy&#353;&#353;&#237; p&#345;edstavitele a v&#253;znamn&#233; osobnosti n&#225;roda. Jejich ztr&#225;ta znamenala nenahraditelnou r&#225;nu nejen pro Sokol, ale i pro celou &#269;eskou spole&#269;nost. 
C&#237;lem nacistick&#233; moci byla tot&#225;ln&#237; likvidace Sokola &#8211; svobodn&#233;ho, demokratick&#233;ho a vlasteneck&#233;ho hnut&#237;, kter&#233; st&#225;lo na principech soudr&#382;nosti, odvahy a n&#225;rodn&#237; identity. &#344;&#237;jnov&#233; ud&#225;losti roku 1941 tak p&#345;edstavuj&#237; nejpo&#269;etn&#283;j&#353;&#237; z&#225;sah totalitn&#237; nacistick&#233; moci proti skupin&#283; ob&#269;an&#367; dobrovoln&#283; se organizuj&#237;c&#237;ch v jedn&#233; z&#225;jmov&#233; organizaci.
<h2 data-start="463" data-end="496">Jak se zapojit</h2>
<ul>
<li data-start="463" data-end="496">Pus&#357;te po vod&#283; ho&#345;&#237;c&#237; lodi&#269;ku &#8211; po cel&#233;m &#268;esku se v tento den objev&#237; na &#345;ek&#225;ch, &#345;&#237;&#269;k&#225;ch &#269;i potoc&#237;ch tis&#237;ce vzpom&#237;nkov&#253;ch &#8222;plavidel"</li>
<li data-start="463" data-end="496">Ka&#382;d&#225; sv&#237;&#269;ka pu&#353;t&#283;n&#225; po vodn&#237; hladin&#283; m&#225; p&#345;ipomenout osud konkr&#233;tn&#237;ho sokolsk&#233;ho hrdiny, kter&#253; ob&#283;toval &#382;ivot pro svou vlast.</li>
<li data-start="463" data-end="496">*pokud se chyst&#225;te zapojit, pros&#237;me, dbejte na to, aby byly lodi&#269;ky vyroben&#233; z ekologick&#253;ch materi&#225;l&#367;</li>
</ul>
Pod&#237;vejte se, jak prob&#237;hal oslavy v lo&#328;sk&#233;m roce.&#160;
<iframe width="360" height="195" src="https://www.youtube.com/embed/pEIQSD8KbWE?si=D-B3vXJa1KDNoljP" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
&#128196; K tomuto dnu vznikla bro&#382;ura, kterou si m&#367;&#382;ete p&#345;e&#269;&#237;st n&#237;&#382;e nebo&#160;<a href="https://cms.1webit.cz/cms/files/sokolpodoli.cz/5064/Brozura-8X.pdf" target="_blank" rel="noopener">st&#225;hnout zde</a>
<div style="position: relative; padding-top: max(60%,324px); width: 100%; height: 0;"> <iframe style="position: absolute; border: none; width: 100%; height: 100%; left: 0; top: 0;" src="https://online.fliphtml5.com/sokol/vhhd/" seamless="seamless" scrolling="no" frameborder="0" allowtransparency="true" allowfullscreen="allowfullscreen" data-mce-fragment="1"></iframe></div>

Pilates pro začátečníky i zkušené "cvičky"

PILATES "fit" - svi&#382;n&#283;j&#353;&#237; cvi&#269;en&#237; KA&#381;D&#201; &#218;TER&#221; 18-19 h
PILATES "clasic" - pro ka&#382;d&#233;ho v ka&#382;d&#233;m v&#283;ku KA&#381;D&#221; &#268;TVRTEK 19-20 h
v&#237;ce informac&#237; &#128073; <a href="https://sokolpodoli.cz/sport/detail/pilates">zde</a>

AKTUALITY

KALENDÁŘ AKCÍ

Historie Sokola v Podolí

Sport pro všechny